Page 6 - Časopis DO TOHO - 5 / 2015
P. 6

HVĚZDA

V RIU CHCI
ŽIVOTNÍ VÝKON!

Plavat se naučila tak trochu nezvykle ve čtyřech letech
a od té doby dvaadvacetiletá BARBORA ZÁVADOVÁ
vlastně »nevylezla« z bazénu.

Proč? Plavání miluje. I když se up-          Zvládnout plavecké styly není snadné,         těším a užívám si každý bazén. Fakt, že mě
         sala pekelné dřině, neskuhrá. Ví,   který vám jde nejlépe?                        to občas nebaví, přebíjí skutečnost, že pla-
         že nic nedostane zadarmo. Za pár    Myslím, že mi nejdřív šel kraul a znak. Poz-  vání naplňuje můj život.
         měsíců ji totiž čeká olympiáda      ději jsem se přeorientovávala na polo-
v Riu de Janeiru. Té jde teď tak trochu      hovky, takže jsem trénovala všechny čtyři     Býváte po trénincích vyřízená?
stranou i studium na Filozofické fakultě     způsoby. Musela jsem se naučit trošku         Unavená jsem, nasčítá se to. Ráno trénink,
UK. Ano, Barbora vedle profesionálního       prsa, která se učím dodnes. Jsou technicky    odpoledne, k tomu posilovna, běh. Takže
plavání chodí na vysokou. A stíhá.           nejnáročnější. Zatímco pro rekreační          v devět se přemáhám, abych nešla spát,
                                             plavce je nejhorší kraul, pro nás je to jako  protože dvanáct hodin vážně nenaspím.
V kolika letech jste se vůbec naučila        výklus.                                       Tak dlouhý spánek je pak kontraproduk-
plavat?                                                                                    tivní.
Úplně první plavecké základy jsem dostala    Nezajídá se vám dennodenní plavání?
tak ve čtyřech letech. Naučila jsem se pla-  Plaveme odezdi ke zdi do zblbnutí. Týdny,     Plavání je obrovská dřina. Jenže zase
vat bez rukávků, pásu. Děda mě hodil do      kdy naplaváváme objemy, je těžké překo-       nemusíte hledět na to, co sníte, máte
vody a zapomněl mi je nandat. Řval na mě,    nat. Je hrozné skočit do vody a vědět, že     velké energetické výdaje...
ať máchám rukama. Abych si zachránila        vás čekají tři hodiny a deset kilometrů. Pak  Třeba během soustředění na Mallorce jsem
život, tak jsem máchala a od té doby mě to   si vážím období, kdy se blíží závody a tré-   mohla jíst, co chci, nemusela se hlídat. Na-
drží. (smích)                                ninky se zkracují. To se na ty tři kiláky     štěstí nejsem typ, co by se přejídal k prask-

6 5/2015
   1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11