Page 8 - DO TOHO - 1/2018
P. 8

HVĚZDA

>>>  Je daleko z Ostrova k olympijské me-
     daili?
     Mně to ani nepřišlo. Nebyl jsem ten, který
     od začátku mluvil o vítězství na olympiádě,
     což se nakonec ani nepodařilo (má z OH
     stříbro a dva bronzy). Bavila mě ta parta,
     dokazování, že přece nejsem tak špatnej.
     Zabejčil jsem se a chtěl kluky porazit. Byl
     jsem ve Varech za venkovana a dostával to
     sežrat v partě. Zákon smečky, musel jsem
     bojovat o místo na slunci.

     A v čem jsi přišel do Slovanu? V kože-         být prezidentem a kosmonautem. A pak           trenéřinu. Hlásil jsem se na fakultu a do-
     ných botkách a teplákách?                      jsem se dostal do juniorské reprezentace       stal se tam napotřetí, protože jsem vždycky
     Skoro. Měl jsem absolutně nejhorší vyba-       a později do SKP Jablonec. Dali první          pohořel na talentovkách, zejména na gym-
     vení. Vůbec si nedokážu představit, že bych    smlouvu a já se stal zaměstnancem.             nastice. Asi po čtrnácti dnech jsem toho
     dneska v něčem takovém vyrazil, nedej                                                         nechal, měli jsme soustředění, kde jsme od
     bože naše děti. A nemyslím to špatně, ale      Slyšel jsem, že ti táta nedal nic za-          rána seděli v lavicích a učili se všechny ty
     musel bych v tom přece zmrznout. Zažil         darmo...                                       anatomie.
     jsem za komančů, jak mámy šily šusťá-          Dva roky po střední škole jsem vždycky půl
     kovky s klokaní kapsou. Dneska je to na        roku pracoval, u táty ve strojírenské firmě    To tě nebavilo?
     fotkách otřesný, ale v té době jsem se na-     jsem dělal holku pro všechno. Na fréze, na     Nabyl jsem dojmu, že je ta výuka spíš na
     třásal. A ty kožené botky... Kdybych to dal    soustruhu, táta si dal záležet, aby bylo       lepšího tělocvikáře než trenéra lyžování.
     mým dětem, budou si klepat na čelo.            vidět, že nejsem protekční fracek. Po šichtě   Nebyl jsem schopen se ztotožnit s tím, že
                                                    jsem trénoval. Pak jsem si vážil toho, že ly-  specializace je až v posledních dvou roční-
     Lidi nemívali moc peněz...                     žování může být mým zaměstnáním. Naši          cích. Byl jsem trošku namistrovanej: já
     Naši určitě ne. Tehdy jsem musel mít sil-      mě podporovali, i když táta nebyl nadšený      jsem lyžař, já to trénuju, takže o tom hodně
     niční kolo. Táta mi ho přinesl s tím, bůhvíco  z představy, že jeho syn bude profesionální    vím a nepotřebuju se tady učit nějakou
     nesehnal a já byl ve Varech za trubku. Je      sportovec.                                     anatomii. K čemu mi bude. Takže jsem ode-
     dobře, když si tím člověk projde. V současné                                                  šel a už mě neláká být trenérem. Bál bych
     době žehráme na to, že děcka nechtějí spor-    Ale později se to zlomilo, ne?                 se, že bych měl talentované dítě a viděl
     tovat, nebo si chtějí jenom užívat a chybí     Když jsem všechny vzal na rozlučku do          bych, že ono prostě nechce. To by mě ubí-
     jim bojovnost. Vždyť jim všechno dáváme        Lahti, tak se dmul pýchou. Kolikrát mi         jelo.
     na podnose. Schází jim zarputilost. Ani já     říkal, jak musel šoupnout rundu, když jsem
     nechci dát svým dětem něco nedostateč-         něco zajel.                                    A co doma, své děti netrénuješ?
     ného s cílem v nich vzbudit rvavost.                                                          Netrénuju. Děti vždycky poslechnou koho-
                                                    Nelákalo tě po konci kariéry studium           koliv jiného, jen ne své rodiče. Lyžovat je
     Měl jsi ve škole nějaké průšvihy? Cho-         trenéřiny na FTVS?                             ovšem naučila manželka (bývalá reprezen-
     dil jsi za školu?                              Lákalo, já byl do toho sportu strašně zažra-   tantka v běhu na lyžích, dcera Heleny Ba-
     Na střední ano. Slovan měl na Božím Daru       nej. Jednoznačně jsem před sebou viděl         latkové-Šikolové – bronzové medailistky
     oddílovou chatu Slovanku. Abychom měli                                                        ze ZOH 1972), já jezdil neustále po světě.
     ty nejlepší podmínky, tak se domlouval na                                                     Když už jsem s nimi vyrazil, tak mi to ne-
     zimu internátní pobyt. Na čtyři hodiny                                                        přišlo tak akční. Jak jsou větší, tak si jdu
     jsme dojížděli do svých škol a tady viděli,                                                   třeba s Matesem zajezdit. Vidím to, mám
     že jsme nastoupili do autobusu. Do školy                                                      nějaký názor, ale nechávám to na trené-
     jsme občas nedorazili a poflakovali se po                                                     rovi. Jen občas, když se mi něco nelíbí, tak
     městě. Hlavní trenér to vždycky zjistil...                                                    to nadnesu a nechám to být.

     Bavily vás ty zimní pobyty?
     Bavily. Pro lyžaře je důležité, aby co nejvíc
     času trávili na sněhu. Věděli jsme, že si
     v září musíme nahnat co nejlepší známky,
     aby nás potom tolik nevyvolávali, protože
     jsme hodně trénovali.

     Opravdu jste tam trávili celou zimu?                                                          Co bys doporučil svým následovní-
     Ano, v úterý jsme zůstali ve škole až do
     konce vyučování, pak šli domů nechat si                                                       kům, jak začít?
     vyprat a ve středu po škole jsme frčeli
     zpátky na Božák. Ponorce jsme se občas ne-                                                    Rodičům bych doporučil, aby své děti vedli
     vyhnuli, ale vzpomínáme na to rádi.
                                                                                                   ke sportu. Je úplně jedno k jakému. Není
     Kdy sis uvědomil, že tě lyžování baví
     a mohl by ses jím živit?                                                                      třeba dělat vrcholový sport, ale je dobré se
     Mě to bavilo od začátku, měl jsem pořád
     chuť porazit ostatní. Jako malý jsem chtěl                                                    hýbat. Navíc se člověk dostane do skvělé

                                                                                                   party, máš spoustu zážitků. A jestli máš na

                                                                                                   to být nebo nebýt v reprezentaci, je úplně

                                                                                                   jedno.           D

                                                                                                           TEXT JAN UHLÍK FOTO archiv Lukáše Bauera

     8 1/2018
   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13