Page 8 - DO TOHO! - 5/2018

HVĚZDA
>>> ve třetím ročníku Vysoké školy tělesné vý-
chovy a sportu Palestra.
Vraťme se k vodě, poznáš hned, když
vidíš proud na kanále, že ti bude sedět
a že to půjde?
Vidím, jestli se mi líbí nebo ne. Jestli mi sedí, Zátopka.
tak to se pozná až časem. Až si kanál a trať pár-
krát sjedu.
Rveš se s vodou, nebo se snažíš využít co
nejvíc proud?
Vždy jsem se snažil vodě porozumět a využít
ji ve svůj prospěch. Než se to člověk naučí,
chvíli to trvá. Ale nemá cenu se s proudem
rvát.
Dá se říct, že máš cit pro vodu a umíš ji
číst?
Myslím, že ano.
Který kanál tě nejvíc baví?
Určitě můj domácí v Praze Troji. Pak mám moc
rád trať v Austrálii, Bratislavě, Londýně. A líbí
se mi i ten v Charlotte v Severní Karolíně.
V českém týmu máte tvrdou konkurenci,
jak spolu vycházíte?
Na to se ptá skoro každý. Nikdo nechce věřit
tomu, že jsme opravdu všichni v pohodě. Nic-
méně je to opravdu tak.
Dá se říct, kdo je z vás aktuálně nejlepší?
Nedá. V roce 2017 to zvládli lépe Ondra Tunka
s Vítkem Přindišem. No, a v letošním roce
jsem byl nahoře zase já. Nicméně ten rozdíl
mezi úspěchem a neúspěchem je většinou jen
ten největší závod.
Co pro tebe znamenala účast na olympi-
ádě v Riu?
Splněný sen. Byla z toho dokonce placka.
Získal jsi bronz. Chtěl bys na té další
o kousek hezčí barvu?
To chce každý, já jsem ze sebe ten den vydal
maximum a věřím, že se mi to jednou povede.
Jak moc těžké bude se v té konkurenci na
ni dostat?
Strašně těžké, jsme aktuálně tři kajakáři v Top
10 světového žebříčku. A vím, že na olympiádu
chce každý z nás. Bude záležet, jak komu vy-
jdou ty nejdůležitější závody, kdy se bude o no-
minaci na olympijské hry v Tokiu rozhodovat.
Je těžké dostat se do reprezentace každý
rok?
Záleží to rok od roku. Člověk se musí na ty dva
víkendové závody připravit, jak nejlépe umí.
A chybu muže ze čtyř závodů udělat jen jednu,
protože tři se počítají. V loňském roce se jelo
jen o jedno místo, jelikož kluci byli přednomi-
novaní na základě medaile z mistrovství světa.
A to bylo velmi těžké. Letos mám tuhle výhodu
já, takže si to zase musí užít kluci.
8 5/2018
Měl jsi nějaký vzor?
Co se týká těch sportovních, tak Jaromíra
Jágra s tátou. Lidsky zase Terryho Foxe (ka-
nadský sportovec, jenž přišel kvůli rakovině
o pravou nohu. Během pobytu v nemocnici se
rozhodl, že s protézou přeběhne Kanadu, aby
získal finance na výzkum rakoviny) a Emila
Dostal jsi někdy pořádně namláceno
brankou?
Kolikrát se o ni nepříjemně bouchnu, ale nikdy
to nebylo nic vážného.
Už se splnil ten svůj sen, propracovat se
mezi nejlepší kajakáře světa?
Aktuálně jsem mezi nimi. Takže ano. Jenže
člověk má další sny...
Tátu jsi, co do počtu a hodnoty medailí,
překonal. Je na tebe pyšný?
Určitě a je potřeba říct, že to je i jeho zásluha, jen tak v kánoi?
takže tu radost spolu sdílíme. Bez něj
a mamky bych se takhle vysoko nikdy nedo-
stal. Jsem jim vděčný, že mě podporovali, po-
máhali mi.
Byl na tebe tatínek tvrdý, když se ti ne-
chtělo na vodu?
Byl na mě tvrdý, když se mi chtělo až moc
a měl jsem mít volno.
Kolikrát musíte trénovat na začátku se-
zony v ukrutné zimě, mrznou ti ruce, vadí
ti to?
Většinou trénuju tak do prosince, je to nepří-
jemné, ale člověk si zvykne. I když je fakt, že
člověk kolikrát necítí ruce. Naštěstí už jsou
materiály oblečení na velmi vysoké úrovni.
Kolik jsi toho nacestoval jako dítě?
Poměrně dost. Možná víc, než bych si občas
přál. Žil jsem s rodiči dva roky v Kanadě, když
mi bylo čtrnáct. Od té doby vlastně cestujeme
nepřetržitě. V Česku trávíme maximálně půl
roku, zbytek jsme na soustředěních... Do těch
čtrnácti let jsme jezdili přes léto na jiné tratě,
ale nikdy to nebylo nikam daleko.
A co teď, pořád tě baví přelétávat mezi
kontinenty, jezdit ze země do země?
Baví mě dělat to, co miluji. A k tomu je cesto-
vání potřeba, bez toho se můj sport neobejde.
Třeba Austrálie je už takový druhý domov. Teď
tam budu odlétat už podesáté. A už jsem tam
taky skoro rok žil. Je to nádherná země.
Můžeš uvést vyjma Austrálie jednu zemi,
která ti přijde nejhezčí?
Je jich víc – třeba Kanada, Nový Zéland. Nejvíc
se mi líbila jižní Patagonie, ale tam jsem kajak
neměl, je tam trochu zima.
Češi jsou národem vodáků. Jezdíš vodu
No, tak to už je hodně dávno. Naposled jsme
něco sjeli, když mi bylo tak šest roků.
Na mnoha fotkách jsi se skateboardem.
Je to tvoje další vášeň?
Moc mě baví, když mám chvíli, jdu si zajezdit
a prkno si beru s sebou i na cesty. Ale čím jsou
závody blíž, tak se víc bojím. Přece jen si nechci
nic udělat.
Na řadě snímků jsi s judistou Lukášem
Krpálkem, naučil tě na tatami pár triků?
S Lukášem jsme se poznali během olympiády
v Riu. Myslím, že jsme si dost podobní. Nic-
méně prát bych se s ním nechtěl. A na vodu ho
vzít nemůžu. Kajak na jeho 110 kilo ne-
máme. D
TEXT JAN UHLÍK
FOTO archiv Jiřího Prskavce