Page 7 - DO TOHO! - 3/2019
P. 7

Jak ses posunoval?                             Nebyla to divočina?
    Z Hořátve jsem šel do Sadské a pak už do Bo-  (směje se) Klasika. Rvali jsme se, dělali kra-
    leslavi. Dojížděl jsem autobusem každý den    viny.

      pětatřicet kilometrů. Vstával jsem v pět    Ale zase jste měli nadupaný tým pro
       ráno, abych se dostal do Nymburka.         McDonald’s Cup, že?
                                                  Jo, jo, ročník 90, 91 byl v Boleslavi velmi silný.
        Neničilo tě to?                           My s Ondrou Zahustelem jsme to jediní do-
        Dojíždění mně nevadilo. Já si i teď rád   táhli do ligy. Spolu jsme hráli i v áčku v Mladé
       sednu do auta a jedu. Vadila mi jen        Boleslavi. Další kluci ale pořád hrají nižší sou-
       zima a noc. Probouzel jsem se do tmy       těže. Sleduju je. Mekáč jsem hrál dvakrát. Jed-
      a musel jsem vyrazit. To bylo blbý. Když    nou to byl neúspěch, to jsme nepostoupili, po-
   jsem se pak učil ve Škodovce, vstával jsem     druhé už to bylo lepší. Měli jsme dobrou partu
  na praxi v půl čtvrté. V létě mi to nevadilo,   a celý 5. ročník jsme vyhráli, ještě mám doma
  ale v zimě to bylo depresivní.                  medaili. Bylo to v Plzni na starém stadionu.
                                                  Dřív, než ho zrekonstruovali.
Odkdy jsi chodil na sportovní školu?
   Od deseti let, od páté třídy, na 7. základní   Byl to pro vás velký úspěch?
       školu v Mladé Boleslavi. Dnes už jsou      Těšili jsme se. Turnaje jsme hrozně milovali.
                 fotbalisti na Pastelce. Byli     Mekáč jsem měl radši než mistráky. Hraje se
                           jsme samí kluci, fot-  tam vyřazovací fáze, na to jsem se vždycky
                                    balisti.      těšil. A hlavně když jsme nemuseli být ve
                                                  škole. (směje se) Když jsme přijeli do Plzně na
                                                  celostátní finále, tak jsme byli pěkně vyjevení.
                                                  Ale užili jsme si to se vším všudy. Byly tam
                                                  skákací hrady, vyhráli jsme. Paráda.

                                                  Pamatuješ si ceny, které jste dostali?
                                                   Jen pohár a medaile. To je trochu škoda.
                                                     (směje se) Teď už je to o dost vymakanější.
                                                      Kluci jezdí na zájezdy do Londýna, Dort-
                                                        mundu, na Juventus, teď pojedou do
                                                         Milána. Je to o něčem jiném. Moc jim
                                                          to přeju.

                                                  Pomohl ti McDonald’s Cup do
                                                   budoucna?
                                                    Určitě. Každý turnaj se počítá,
                                                      hlavně ty vyhrané. Tehdy jsem
                                                       byl ještě útočník a střílel jsem
                                                       hodně gólů. Teď už je moc ne-
                                                       dávám. (směje se) Ale tehdy
                                                        jsem dostával sošky za nej-
                                                        lepšího střelce, za nejlepšího
                                                         hráče. To mě posouvalo
                                                          směrem kupředu, až jsem

                                                      to dotáhl takhle nahoru. >>>

                                                  JAN BOŘIL

                                                  Narozen: 11. ledna 1991 v Nymburce
                                                  Výška/váha: 175 cm/75 kg
                                                  Sport: fotbal, krajní obránce
                                                  Profesionální kluby: FK Mladá Boleslav
                                                  (2009–2010), FK Viktoria Žižkov (2010–2011
                                                  hostování), FK Mladá Boleslav (2011–2015),
                                                  SK Slavia Praha (2016 – doposud)
                                                  Česká reprezentace: U 16 (5 zápasů/ 0
                                                  gólů), U 17 (14/2), U 18 (11/2), A-tým (9/0)
                                                  Největší úspěchy: mistr ligy 2017, 2019, vítěz
                                                  Českého poháru, vítěz Česko-Slovenského
                                                  Superpoháru 2019 – vše se Slavií
                                                  Zajímavosti: číslo dresu 18, vítěz
                                                  žákovského McDonald’s Cupu 2002

                                                  3/2019 7
   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12