Page 6 - DO TOHO! - 4/2017
P. 6
HVĚZDA
FOTBAL? NIKDY JSME
NEMĚLI DOST!
„Měl jsem štěstí na lidi; že jsem hrál v Itálii, za to může Pepík Žaloudek,“
říká Pavel Nedvěd, světová fotbalová legenda, patron letošního školského
fotbalového „Mekáče“.
Méně talentu, ale o to víc zarpu- Obyčejný kluk ze západočeské Skalné, tu jen na skok z Turína, ale nadělal spoustu
tilosti, vůle a srdce. Stručný pohraničního městečka, kde bydlí sotva dva radosti, vyfotil se každým, kdo chtěl, rozdal
výčet toho, co vložily sudičky tisíce obyvatel, který kdysi dávno utíral sl- stovky podpisů. Nikoho neodmítl.
do vínku Pavla Nedvěda, zičky do polštáře, když ho rodiče poslali do
patrně nejslavnějšího českého fotbalisty velkého světa a jemu se přece jen stýskalo. Pavle, zažil jsi jako kluk podobný tur-
všech dob. Kapitán národního týmu, vice- Kluk, co si nadával, že je týmu k ničemu, naj?
mistr Evropy, ikona italského Juventusu, protože často dostává červené karty. Turnaj takového významu za nás nebýval,
jednoho z nejlepších klubů světa, držitel Vždycky zatnul zuby, vyhecoval se. Před pár v osmdesátých letech jednak nebyl v Če-
Zlatého míče 2003; dosáhl téměř všeho, dny předával ceny finalistům McDonald’s skoslovensku McDonald’s. A pak se také
co jen si může každý fotbalista přát. Cupu na Svátku fotbalu v »jeho« Plzni, byl hrálo víc na regionální úrovni. My se
vždycky těšili na mezitřídní zápasy
a utkání mezi školami ze sousedních měst.
Moje Skalná, sousední Plesná, velký Cheb.
Hrávalo se venku i v hale, bývaly to šlágry,
prestižní, vyhecované. Holky ze školy fan-
dily, z barevných papírů a kartonů jsme vy-
střihovali vlaječky, bývaly to svátky.
V kolika letech jsi začínal s fotbalem?
Ve čtyřech letech. Byl jsem poměrně živé,
neposedné dítě, tak mě rodiče poslali
s míčem na hřiště. Tam jsem měl možnost
vybít si to obrovské množství energie,
které ve mně bylo.
6 4/2017 Zlobil jsi?
Nebyl jsem vyloženě uličník, měl jsem jen
moc té energie a to víš, někdy se nějaká
lumpárna udála. Ale nic zlého, spíš kluko-
viny.
„Kdo byl tvůj první trenér?
Táta, to je přece jasné. V Tatranu Skalná
jsme kopali na škvárovém hřišti až do tmy.
Máma nás honila domů na večeři.
Fotbal
je zábava, životní
náplň, filozofie.
Je to o emocích,
“radosti
i smutku
