Page 6 - DO TOHO! - 4/2019
P. 6

HVĚZDA

SOFTBALL JAKO VÁŠEŇ
PŘES PRÁH BOLESTI

Mohla hrát volejbal, házenou, nebo třeba pozemní hokej, jenže… Osud
tomu chtěl jinak. Paní učitelka v páté třídě jirkovské základní školy
s rozšířenou sportovní výukou rozhodla, že Eva Rendlová půjde jiným
směrem. Stala se softballistkou!

Vzpomenete si na svoje softballové za-           „Baví mě výzvy                                  Zdeny Kukačkové, někdejší hráčky. Jestli
čátky?                                                  a také neustále                          bych ale měla někoho vyzdvihnout, je to tre-
Ve čtvrté třídě jsem si ze školy odnesla letá-   posouvat své hranice.                           nér reprezentace a místopředseda České soft-
ček na nábor do sportovní třídy. Na jaře                                                         ballové asociace Tomáš Kusý.
jsem udělala talentové zkoušky a v září na-      Tak jako třeba v USA to tady nikdy nebude,
stoupila na novou školu s rozšířenou výukou      ale můžeme se dostat na úroveň Itálie nebo      Proč zrovna on?
tělesné výchovy. Na první hodině tělocviku       třeba Nizozemska. Té už možná dokonce do-       Když jsem šla před patnácti lety do Joudrs,
nám řekli: Tak děti, budete hrát softball.       sahujeme. Ne sice výkonností, co se ligy        tak jsem si myslela, že už umím spoustu věcí,
                                                 týče, ale strukturou jsme na tom asi líp.       ale on mě vypiloval a naučil mě o softballu
Co jste tehdy o pálkovací hře věděla?            V Itálii je to záležitost peněz. Každý klub     přemýšlet.
Vůbec nic. Ani jsem netušila, že se v Chomu-     tam má svého mecenáše, takže si na sezonu
tově soft někdy hrál.                            mohou koupit kvalitní hráčky ze zahraničí.      Jak jste se do Prahy dostala?
                                                                                                 Musela jsem si tady najít tým,
Propadla jste mu hned?                           Který trenér vás v kariéře nejvíc ovliv-        protože v Chomutově žádný
Co si pamatuji, tak ano! Přišel mi vše-          nil?                                            ženský nebyl. Holky, s kte-
stranný, nikdo ho tady moc nehrál. Tehdy         K softballu mě paradoxně přivedla paní uči-     rými jsem hrála, se
jsme trénovali ještě v rámci třídy, takže kluci  telka, která ho nikdy nehrála – moje třídní od  v patnácti rozprchly
i holky dohromady. To byla velká rivalita.       páté do sedmé třídy. Vzbudila ve mně lásku      po středních školách
Fakt jsme to mydlili každý den. Pak k tomu       k matematice i pracovitost ve sportu. Nic       a se softballem byl
přibyly tréninky, začali jsme hrát pod klu-      nám nedarovala. Softballové základy mám od      konec. Nejdřív
bem Beavers Chomutov. Už to mělo kon-                                                            jsem šla ve
cepci.                                                                                           čtrnácti

Později jste často trénovala s muži,
kteří v Chomutově sbírali jeden titul za
druhým…
Byla to velká škola! Chlapi jsou hrozně
draví. Když tam v tomto ohledu nezapad-
nete, pak nemáte šanci. Způsob drsných
tréninků mi seděl. Slajdovali jsme po
hlavě, skákali rybičky, což se tehdy, tedy
v době před čtvrt stoletím, v ženském
softballe moc nevidělo. Snažila jsem se
v tom být tak dobrá, jak to jen jde. Ne ve
srovnání s ostatními, ale pro svůj pocit.

Kdy jste zjistila, že to se softballem
chcete někam dotáhnout?
Už v Chomutově. Na základce jsme jako žá-
kyně a kadetky vyhrávaly jedno mistrovství
za druhým. Přičichla jsem k dobrému
a úspěšnému softballu a začala přemýšlet, že
by se mi fakt líbilo reprezentovat. Do junior-
ského nároďáku jsem se dostala už v patnácti
letech. Existovala pro mě jen škola a softball.

Nemrzí vás, že softball v Česku nemá
takovou oblibu?

6 4/2019
   1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11